Případové studie
Případové studie:
- Paní M. trpí již řadu let různými tělesnými nemocemi, pro které je v péči somatických lékařů. Jedná se hlavně o vysoký krevní tlak, potíže se štítnou žlázou a obezita. Její praktický lékař připisuje tyto potíže i dlouhodobému stresu, který způsobují komplikované rodinné vztahy a náročná práce. Paní M. se rozhodla kontaktovat psychoanalytickou praxi a vstoupit do psychoterapie. Na začátku byla paní M. poměrně stydlivá a o svých problémech a trápeních nechtěla moc mluvit. Postupně se stávala paní M. více otevřená. Dokázala najít souvislosti mezi vztahy v primární rodině a její nynější situaci. Tento vhled jí přinesl velké ulehčení. Může si víc důvěřovat a pokouší se dávat svému okolí jasnější hranice. Po několikaměsíční společné práci se začaly zlepšovat i tělesné potíže. Krevní tlak se stabilizoval a hladina hormónů štítné žlázy se ustálila. Naše setkávání pokračují dál, neboť paní M. ještě cítí potřebu některé věci si ve vlastním životě ujasnit.
- Pan K. se dostal do neznesitelné situace tím, že se zamiloval. Problém byl v tom, že pan. K. je šťastně ženatý a má s manželkou 2 malé děti. Vůbec neví, jak má situaci řešit. O psychoanalytické psychoterapii již slyšel od kamaráda. Doufá, že zde najde řešení a dostane se z této svízelné situace. Pan K. je úspěšný mladý muž, který vyrůstal s matkou. Otec je opustil, když byl ještě malý a matka si již jiného partnera nenašla. Je mu líto, že mu chybí zážitky s otcem a nechtěl by, aby jeho děti zažily něco podobného. O mimomanželském vztahu jeho žena neví a začíná mu dělat velké potíže toto dál tajit. Vůbec neví jak z toho ven. V průběhu psychoterapie manželka přišla na nevěru svého muže. Pan K. toto prozrazení vnímal s odlehčením, ale zároveň byl plný obav. Navrhl své manželce párovou terapii, která probíhá paralelně s individuální psychoterapii u různých terapeutů.
- Paní L. přišla do terapie poté, co se její jediný syn odstěhoval mimo republiku. Byla nešťastná. Jakoby ztratila smysl svého života. Vztah s manželem je už leta formální. Jejich jediným pojítkom byl právě syn. Práce jí baví, i když už i tam cítí vyhoření. V průběhu psychoterapeutických setkání povídala hlavně o synovi, vzpomínala na jeho dětství. Pro paní L. bylo velice těžké hledat souvislosti. V průběhu terapie přišla na to, že má v sobě zeď, kterou nejde prorazit. Nechtěla se vracet do minulosti, i když cítila, že tam je příčina jejích potíží. Po 10 setkáních se rozhodla, že terapii přeruší, neboť se necítí v této chvíli schopna svojí "zeď zbourat". Ráda by se do terapie vrátila, až najde v sobě sílu bojovat.
- Pan R. zavolal poté, co mu zemřela manželka a dcera. Jeho rodina se zabila při autonehodě. Zůstal mu syn, který nehodu přežil. Musí fungovat, ale připadá si jako v mlze. Zdají se mu hrozné sny, pořád si s manželkou v mysli povídá. Má pocit, že se zblázní. V průběhu 7 setkání krizové intervence dokázal pan R. prožít smutek a zbavit se pocitů viny, které ho pronásledovaly v nočních morách. Začal opět vnímat svět v barvách. Mohl se věnovat své práci a znovu zažít i pěkné chvíle se svým synem.
- Manželé T. mají 15letého syna. Své vztahy vnímají jako nadprůměrné, spolu dobře vychází a vzájemně si rozumí. Syn však začal mít problémy ve škole. Propadá a je drzý k učitelům. Trpí tím všichni. Doma se nic jiného neřeší, jen známky a synovo arogantní chování. Začali dojíždět na rodinnou terapii. V průběhu setkání se odkryly problémy, které rodiče dosud nevnímali. Vyjasnili si své vztahy a našli cestu, jak spolu otevřeně mluvit a potížím se nevyhýbat.
